Dolování stříbra na Okrouhlíku

                       Z DOSTUPNÝCH DAT ZPRACOVAL OCHOTNÝ OSADNÍK MÍLA OFÍK

 

          JIHLAVSKÝ RUDNÍ REVÍR NENÍ PŘESNĚ OHRANIČENÝM ÚZEMÍM, NEBOŤ NA JIHOZÁPADĚ VOLNĚ PŘECHÁZÍ DO REVÍRU JEZDOVICKÉHO A NA SEVEROVÝCHODĚ DO REVÍRU HAVLÍČKOBRODSKÉHO. PŘESTO HO LZE VYMEZIT LINIEMI OBCÍ BÍLÝ KÁMEN A ČERVENÝ KŘÍŽ  NA SEVERU, POPICEMI A VÍLANCEM NA JIHU, VYSKYTNOU U JIHL. ROUNKEM A DVORCEMI NA ZÁPADĚ A VELKÝM BERANOVEM NA VÝCHODĚ.

         JIHLAVSKÉ RUDNÍ MAJÍ RŮZNÉ SMĚRY. PŘEVLÁDAJÍ ŽÍLY SMĚRU SEVER – JIH, HLAVNÍ  STAROHORSKÉ PÁSMO NA ZÁPAD OD CENTRA MĚSTA, DÁLE ŽÍLA NA OKROUHLÍKU JIHOZÁPADNĚ OD MĚSTA A PAK ŽÍLA SV. A. PADUÁNSKÉHO A JEĚTĚ DALŠÍ.

         Z RUDNÝCH NEROSTŮ PŘEVLÁDAJÍ ZRNITÉ AGREGÁTY GALENITU, SALERIT PYRITU, ARZENOPYRITU, VZÁCNĚ SE VYSKYTUJE ARGENIT, TETRADRIT, PYROMORFIT, CERUSIT A JINÉ HORNINY.

 

STŘÍBRONOSNÉ ŽÍLY  SE VYHLEDÁVALY HLAVNĚ VIRGULÍ, COŽ BYLA LÍSKOVÁ VIDLICE,

KTEROU HLEDAČ UCHOPIL ZA OBĚ ROZVĚTVENÍ, TAK, ABY MĚL PRSTY OTOČENÉ K OBLOZE. POTOM ŠEL LOKALITOU A KDE SE PROUTEK OTOČIL, BYLA ŽÍLA.

          NEJMOCNĚJŠÍ ŽÍLA BYLA NA PRAVÉM BŘEHU ŘÍČKY JIHLÁVKY NA ŠTOLE SV. ANTONÍNA Z PADUY.DÉLKA ŠTOLY BYLA V R. 1776 250 M.

           NEJSLAVNĚJŠÍM JIHLAVSKÝM DŮLNÍM PÁSMEM BYL STAROHORSKÝ COUK. NA SEVERU ZAČÍNÁ ZA RYBNÍKEM BOROVINKA, ÚDOLÍM SMRČENSKÉHO POTOKA SE TÁHNE DO ÚDOLÍ MEZI MLÉKÁRNOU A FERONOU, PAK POKRAČUJE DOLINOU ZVANOU CECHRUND, PŘES AREÁL NOVÉ NEMOCNICE, ZÁPADNÍM OKRAJEM HŘBITOVA, DÁLE PŘES DOMY NA HAVAJI DO PÍSTOVA. POTOM PROCHÁZÍ RANČÍŘOVSKÝM LESEM A KONČÍ NA JIŽNÍM OKRAJI OSADY OKROUHLÍK. DÉLKA TÉTO ŽÍLY ČINÍ  OSM KILOMETRŮ A JE NEJDELŠÍ NA VYSOČINĚ.     

            

           KUTIŠTĚ NACHÁZEJÍCÍ SE U RYBNÍKA STŘEDNÍ OKROUHLÍK JE NEJJIŽNĚJŠÍ BOD COUKU STAROHORSKÉHO. NA PLOĚE 1400 METRŮ ČTVEREČNÍCH SE NACHÁZÍ DEVĚT ŠACHETNÍCH ODVALŮ, COŽ NAZNAČUJE HOREČNOU DŮLNÍ ČINNOST. NEJVĚTŠÍ ODVALY O PRŮMĚRU 7-9 METRŮ,HLOUBCE 3-5 METRŮ SE NACHÁZÍ V CENTRÁLNÍ PARTII KUTIŠTĚ. PO OBOU STRANÁCH JSOU PAK MENŠÍ ODVALY. HALDY Z TÉTO OBLASTI DOSAHUJÍ VÝŠKY 2-3 METRY. BOHUŽEL TATO VÝZNAMNÁ PAMÁTKA HORNICKÝCH PRACÍ SLOUŽÍ NYNÍ CHATAŘŮM JAKO ODPADNÍ JÁMY.

             NA ZÁPAD OD TOHOTO DÍLA SE NACHÁZÍ MALÉ PINKOVIŠTĚ S PRŮZKUMNOU ŠACHTICÍ, DNES ZATOPENOU VODOU, OSADNÍKY ZVANOU JEZÍRKO.

             V ROCE 1957 SE V TĚCHTO PROSTORÁCH KONALA BITVA O TOTEM, KTEROU POŘÁDALI PRO OKROUHLICKOU OMLADINU STARŠÍ KAMARÁDI ( JENINA, OLDA MULLER A DALŠÍ ).

              CO ŘÍCI ZÁVĚREM ? ZATÍM CO NĚKTERÁ MĚSTA SI PAMÁTKY STARÉ TĚŽBY CHRÁNÍ, V JIHLAVĚ SE O NĚ VĚTŠINA OBYVATEL VČETNĚ KOMPETENTNÍCH ÚŘADŮ VŮBEC NEZAJÍMÁ.

 

ČERPÁNO Z DĚL: APRIKOLA, BRADÁČ ( PROFESOR NA JIHLAVSKÉM GYMNÁZIU), BURIAN,           

                                 ČECH, HOFFMANN, KÁBA, KRATOCHVÍL, MAŠATÝ, LAŠTOVIČKA, VOSÁHLO, 

                                 VOHLÍDAL.