Krátká předehra

     V sedmdesátých letech minulého století to mohlo s chatovou osadou Okrouhlík dopadnout velice špatně. Tehdy  mocné vojenské a politické orgány ČSSR přišli s “velkolepým”návrhem, uskutečnit spojení vojenského prostoru u Pístova a Rančířova (tankodrom a další složky) s vojenskou střelnicí (i tankovou) u obce Vílanec. Vlastně to nakonec neprošlo jen “o fous”, můžeme hovořit o štěstí.

      Realizace celistvého  vojenského prostoru by totiž znamenala vymizení naší rekreační oblasti – určitě v té podobě jak jsme jí znali a s láskou užívali. Dnes je to až k nevíře, ale bylo to tak.

     Pod dojmem informací, jichž se mě dostalo, připravil jsem si tenkrát k osadnímu táboráku dost odvážnou “kafráž ” – a hodlal jsem s tím vystoupit. Svého staršího kolegu jsem v práci s “materiálkem” seznámil – a ten mi řekl (patrně dost prozíravě) ať zbytečně nedráždím hada bosou nohou, ať se na tu veřejnou prezentaci raději vyprdnu. Já jsem se skutečně kapánek vylekal, od kafrání jsem v onen čas upustil.

     Později, čas oponou trhnul a už to bylo naprosto bez rizika (až směšně bezpečné), jsem svůj výplod odpřednášel. 

     Ani si už nepamatuji, zda se to potom - v  “novějších časech” -  někomu  z naslouchajících líbilo.

     Škaredá noc

     ...mír vám možná zachováme, osadu však pochováme...

Měl jsem dnes hrozný sen, šel na mě děs,

že nám už zabrali celičký les,

že nám už zabrali celičký les,

on pro tvory zelený do pekel kles.

Rybník byl za plotem, prapor tam vlál,

zelený mužík na stráži stál,

zelený mužík tam na stráži stál,

pak vlezl do krytu, asi se bál.

Zelení panáci, když zasmrděl jed,

běhali s maskami v rákosí hned,

běhali s maskami v rákosí hned,

z jedu pak zvraceli, prokleli svět.

Také se zdálo mně – a byl to šok, 

že z dřevěné hospody byl vězeňský blok,

že z krásné hospody byl vězeňský blok,

u něj stál s bouchačkou zelený cvok.

Z napalmu táborák na louce plál,

zelení pupkáči měli tam bál,

zelení pupkáči měli tam bál,

házeli granáty, napalm je hřál.

Byl to sen pádící, jak v peřejích vor,

všechny nás požíral zelený mor,

všechny nás požíral zelený mor,

kde se mi v mysli vzal tak blbý fór?

V tom snu jsem uviděl zlých věcí moc, 

byla to škaredá, zlodějská noc,

povely, píšťaly, rozkazů moc,

nechtěl bych prožít ji – tu zlodějskou noc.