Prastarý záznam ze schůze osadního výboru

Nad lejstry osadními, mnohdy protivnými,  

sám šerif občas oko zamhouří,

jakoby zdřímne si – a přízrak, zázrak zakrouží:

Nádherná tělesnice,

proporční úhlednice,

vosopasá štíhlice,

genitální vábnice,

symfonická žláznice.

A náčelník chce nasáti zvony – vzdychat,

rozplamenit hyždě – hýkat,

zvlhčit každý záhyb – líbat,

dusti se pod rozklekem – sípat,

vyhučeti v brázdě – mlíkat,

udílet mnohočetně svého šerífka zlatého

vyladěným áriím lákavého hrdla,

ach, och, ach – horečně...

Ovšem stop, stop, stop – náhlé procitnutí, prozření,

vše nutno okamžitě rozchodit,

nejlépe venku, na chladivé terase kamenné,

vpřed a vzad a vzad a vpřed.

Potom již návrat a v klidu další jednání, plkání a hudrání -  též zápis,

tak zvaná masturbačka schůzovní, jednáníčko osadní...